Reportáž z obýváku: Křesla, která zachraňují místo i hosty

Tlačí vás malý půdorys? Mě taky. Řešení jsem našla v nábytku s promyšleným úložným potenciálem. Místo klasické rohové sedačky, která zabírá celou stěnu, jsem zvolila modulární sestavu. Každý díl má pod sedákem zásuvku hlubokou patnáct centimetrů. Na jedné straně schováte deky, na druhé sezonní oblečení, a uprostřed knihy, které čtete zrovna teď. Jediné, co musíte hlídat, je, aby mechanismus klikání nebyl příliš hlučný. Vyzkoušela jsem několik kusů a nakonec vsadila na click-clack mechanismus s hydraulickým tlumičem. Když ho sklopíte do lehu, udělá jen tiché cvaknutí. Žádný rámus, který by vzbudil spící partnerku. A když sedíte, drží pevně, bez vrzá


Jeden detail, který mi dlouho unikal: slatted frame pod matrací vyžaduje vzdušnost. Koberec by nikdy neměl zakrývat větrací otvory v čele postele nebo v bocích rámu. Když jsme koupili novou rozkládací pohovku s lamelovým roštem, omylem jsem pod ni strčila koberec až ke zdi. Za měsíc se na lamelách objevila plíseň. Teď nechávám mezi kobercem a stěnou mezeru alespoň pět centimetrů. Stejně důležité je nechat koberec „dýchat" i pod těžkým nábytkem. Jednou za půl roku posunu pohovku o metr dál a koberec vyvětrám na balkoně. Zbavíte se prachu a prodloužíte životnost vlá


Nesmím zapomenout na světlo. To dělá s prostorem divy. V mém případě pomohla jedna stojací lampa s papírovým stínidlem a pár LED pásků pod pohovku. Žádné ostré zářivky. Když potřebujete číst, přisvítíte si, když chcete meditovat nebo jen koukat z okna, stáhnete stmívač. A pak je tu ještě jedna věc, kterou jsem si uvědomila až po roce. Relaxace neznamená pasivitu. Někdy si chci lehnout na bok a protáhnout záda. K tomu potřebujete podložku s pevným jádrem. Právě proto jsem u své pohovky zvolila variantu s integrovaným slatted frame. Rošt se prohne přesně tam, kde má, a páteř zůstane v


Když jsme rekonstruovali panelákový obývák o šestnácti čtverečních, první věc, kterou mi architekt řekl, bylo: „Zapomeň na klasickou sedačku." Měl pravdu. Rozkládací gauč na denní bázi sebere půlku místnosti, a když ho složíte, stejně vám zbývá jen úzký koridor k televizi. Tehdy jsem objevila kouzlo obývacích křesel. Nečekala jsem, že právě ony vyřeší problém s přespáváním návštěv, aniž bych musela obětovat celý obývák. Dnes vám řeknu, proč je považuji za nejprakytičtější kus nábytku v malém bytě a jak vybrat takové, které nezkl


První chyba, kterou lidé dělají, je představa, že jedno křeslo stačí. Když přijedou rodiče nebo kamarádi z druhého konce republiky, potřebujete dvě. A tady nastává dilema: jak je umístit, aby nepřekážela a zároveň sloužila jako plnohodnotná postel? Řešení jsem našla v modelech s click-clack mechanismem. Stačí lehce zatáhnout za opěradlo a během pěti vteřin máte rovnou lehací plochu. Žádné tahání matrací ze skříně, žádné hledání místa pro rozložený gauč. Testovala jsem jich asi deset a nejlépe fungovaly kusy, kde je mechanika chráněná kovovým rámem, ne jen plas


Když už řešíte prostor, zaměřte se na detaily, které denně používáte. Zkuste poličku na knihy nebo malý stolek na kávu s odkládací plochou. Já mám úzký konferenční stolek z masivu, na kterém stojí jen svíčka a jedna miska. Nic víc. Čistý horizont uklidňuje mysl víc než tisíce drobností. A když přijde návštěva, stůl se promění v pomocníka. Pod jeho deskou je skrytá zásuvka na dálkové ovladače a nabíječky. Žádné kabely visící přes hranu. Všechno je schované, ale na dosah r


Když jsem před pár lety zařizovala svůj první malý byt o 38 metrech čtverečních, narazila jsem na zásadní problém. Obývací pokoj musel sloužit jako ložnice pro mě, pracovna i místo pro případné návštěvy. Neměla jsem prostor na klasickou postel ani na skříň s lůžkovinami navíc. Tehdy mi došlo, že klíčem není jen nábytek, ale také to, co leží pod nohama. Žádný kus textilu neovlivní atmosféru místnosti tolik jako living room rugs. Koberec dokáže opticky oddělit zónu spaní od jídelního koutu, aniž byste museli stavět příčky. Vybrala jsem nakonec kus s vysokým vlasem, který pohlcuje zvuk a dodává pocit tepla i na holých podlahách. A hlavně - musí být dostatečně velký, aby pod něj šel schovat rozkládací ga


Jedním z největších zádrhelů, na které narážím, je absence místa na lůžkoviny. Klient mi říkal: „Potřebuju kvalitní foam matrace na rozkládací pohovku, ale kam s nimi, když se nepoužívá?" Moje rada zněla vsadit na vestavěný úložný korpus pod oknem, který přes den funguje jako sedák a v noci jako základ pro spaní. Do takového boxu se vejde i povlečení a dva polštáře, aniž byste museli mít v obýváku krabice na skříni. Lepší je pořídit postel s úložným prostorem, do které schováte všechno, co nechcete mít na očích. Tři roky zpátky jsem u známé navrhla kuchyňskou linku, kde spodní skříňka u okna nebyla na hrnce, ale na prostěradla. Nikdo to nepoznal, protože fasáda vypadala stejně, jen uvnitř čekala pětatřicetilitrová nádoba na textil. Důležité je, aby se do ní vešla i výměnná matrace pro případ, že host zůstane na vík